HLEDAT
MENU
ZAVŘÍT

Poranění smyslových orgánů

Za životně nejdůležitější smysly jsou považovány zrak a sluch. Poškození či dokonce ztráta kteréhokoli z nich citelně změní kvalitu našeho života. Díky zraku vnímáme až tři čtvrtiny podnětů z našeho okolí. Zrakem vnímáme světlo, umožňuje nám rozeznávat tvary, velikost, prostorové uspořádání, vzdálenost a také jakýkoli pohyb a s ním spojená možná rizika.
Náš nervový systém se vyvíjel po miliony let. Jeho reakce na ohrožení jsou proto velmi podobné reakcím mnoha jiných živočichů. Ale jen u člověka se mohou rozvíjet dlouhodobé reakce na stres či trauma. Když zvířata prožívají situace, ve kterých se cítí ohrožení na životě, rychle překonávají prvotní šok a zotavují se. Jejich reakce, na rozdíl od lidí, nejsou dlouhodobé.
Více činností najednou dokáže člověk vykonávat jen v případě, že jde o činnosti automatické, podvědomé, vyžadující jen minimální pozornost. Řízení je ale vědomá činnost vyžadující plnou pozornost, zvláště v momentech, ze kterých může vzejít nebezpečná situace. A na sto procent vykonávat současně více vědomých činností nejde, pozornost se při nich nevyhnutelně dělí a tedy snižuje. A někdy to má tragické následky.
"Pacient přijíždí s očekáváním rychlého řešení." říká Petra Malaníková, primářka spinální rehabilitační jednotky v Kladrubech.
Tomáš o sobě přiznal, že byl spíše agresivním řidičem. Nehoda na sebe nenechala dlouho čekat.

Lidské smysly. Slouží nám k zachycení, příjmu a prvotnímu zpracování informací z vnějšího i vnitřního prostředí. Zrak, sluch, hmat, čich a chuť – pět smyslů, díky kterým vnímáme světlo a barvy, zvuky, teplo, chlad, bolest, vůně a chutě, ale také svou polohu. Jsou to naše brány do okolního světa. 

Množství informací, které nám naše smysly neustále poskytují, je obrovské. Také komplexnost smysly poskytovaných informací je značná, vždyť na mnoha našich vjemech se může podílet i několik smyslů dohromady. Navzdory tomu všemu ale nikdy není možné zachytit veškeré nabízející se informace. Vnímání je vždy výběrovým procesem – záleží na tom, na co se zaměříme a jak moc se soustředíme.

Za životně nejdůležitější smysly jsou považovány zrak a sluch. Poškození či dokonce ztráta kteréhokoli z nich citelně změní kvalitu našeho života. Díky zraku vnímáme až tři čtvrtiny podnětů z našeho okolí. Zrakem vnímáme světlo, umožňuje nám rozeznávat tvary, velikost, prostorové uspořádání, vzdálenost a také jakýkoli pohyb a s ním spojená možná rizika.

Oko je zodpovědné za příjem informace, kterou nese světlo. Světelné paprsky dopadají do oka a jsou směřovány na oční pozadí, tzv. sítnici. Zde jsou krom jiného speciální buňky, které mají schopnost reagovat na světlo. Tyčinky umožňují vnímání kontrastů i za slabého osvětlení, čípky nám umožnují vidět barevně, ale jen při dostatku světla. Informace pak přes nervové spojení pronikají dále do mozku až do mozkové kůry týlního laloku. V tomto „vizuálním centru“ mozek informace zachycované okem zpracovává. Další části mozku pak obraz interpretují a jsou zodpovědné za následné reakce, fyzické i mentální. To vše probíhá v bdělém stavu neustále a během zlomku vteřiny.

Svým očím máme sklony stoprocentně věřit. Jenže to, co vidíme, je informace zpracovaná mozkem. Mozek ale zpracovává informace i na základě předchozích zkušeností či očekávání, což může vést k jejich zkreslení. Také určuje, kam se podíváme – na křižovatce bez značení primárně doprava, odkud může přijet vozidlo, kterému musíme dát přednost. Zvláště v případech, kdy se plně nesoustředíme a jedeme takzvaně „na automat“ se ale může snadno stát, že přehlédneme něco důležitého, protože mozek konkrétní informaci přicházející z oka potlačí. 

Oko je bohužel poměrně citlivý a snadno zranitelný orgán. I při menším úrazu oka může dojít k závažnému poranění – například k odchlípení sítnice. 

Při odchlípení sítnice dochází k oddělení senzorických buněk od spodní vrstvy. Ta je velmi důležitá, protože zajišťuje přísun kyslíku pro buňky sítnice. Při narušení funkčních spojení tyto buňky trpí nedostatkem kyslíku, a pokud neprokrvení trvá delší dobu, umírají.  Odchlípení sítnice se řeší výhradně chirurgicky. Výsledek přitom závisí především na včasné diagnostice a léčbě.

Pokud dojde k poranění oka, je nutné neprodleně vyhledat odbornou lékařskou pomoc, a to i v případech, kdy se zranění může na první pohled jevit jako drobné. 
Odkládání návštěvy u lékaře může způsobit zhoršení příznaků a vést až k trvalému poškození zraku nebo jeho úplné ztrátě.

TISKOVÁ ZPRÁVA

Posttraumatická porucha

dopravní nehodapříběhrychlostzranění

Poranění nervového svazku

dopravní nehodamotorkářipříběhzranění